Druhý měsíc
Bylo to jednou ráno, když jsme s mamkou stávaly. Mamka si mě položila na klín, něco mi povídala a dívala se na mě. A jak se tak dívala, tak vidí, že já se dívám na ni a že taky vidím. Z rozmazaných fleků se začali stávat lidé a věci. To je paráda. Nejlepší na koukání je ale světlo. Máme ho doma za oknem, ale vždycky se večer někam ztratí a tak mi naši musí rožínat lampičku, protože tma mě baví jen když spím. Včera jsem dokonce našla světlo na mobilu, to bylo poprvé, co jsem viděla, jak se světlo hýbe. Hlídala jsem ho očima, aby mi někam neuteklo, jak to dělává světlo za oknem. Byla to dřina, světlo běhalo sem a tam a musím se přiznat, že jsem ho neuhlídala. Hlídání mě tak unavilo, že jsem usnula a co se dál dělo se světlem už nevím. Jenom vím, že když jsem se probudila, byla tma. Zavolala jsem na to světlo, ale už se neukázalo. místo toho mamka rozsvítila lampičku. Uvidíme, jestli večer zase hýbající se světýlko přijde, byla bych ráda, je s ním zábava.
A ještě jedním objevem se chci pochlubit. Mamka mi to ukazovala hned když jsme přijeli z porodnice, ale tehdy jsem to ještě neuměla ocenit. Zamilovala jsem si lehátko do vaničky. S tím mě koupání strašně baví a vždycky mamku očima přemlouvám, ať mě nechá čvachtat co nejdýl. Moc se mi to líbí a maminka mi podle toho jak se tvářím vymyslela první přezdívku - Blažena, protože jsem ve vaně blažená. Pak mám ještě jednu přezdívku, ale té se zbavím hned jak začnu běhat. Maminka mi někdy říká Otylka. Tabulka s mírami to asi vysvětlí.
váha | délka | havička | |
---|---|---|---|
18.2. - u doktorky | 5370 | 57 | 37 |
30.2. - doma | 6000 | - | - |